Od koho? Od ministerstva vnitra ČR.
Tu první dostala do vínku v r. 1990 od p. Rumla, který oznámil občanům, že zde bude přímo v obytné zóně zřízen uprchlický tábor. Hranice se otvíraly, proudili k nám uprchlíci ze všech možných zemí světa. Obec se stávala postupně díky tomuto zařízení „malou Paříží“. Z původně deklarovaných šesti týdnů se stalo již l5 let. Za tu dobu se obec podle vyjádření z ministerstva, cituji „ stala pilířem azylové politiky státu, vzorem pro ostatní podobná zařízení v ČR“.
Jen místní občané ví, co toto ocenění obnášelo. Zvládli jsme žebrání dětí ve vlacích do Brna, krádeže v místních obchodech, drobné přestupky v restauracích, všechna trestní projednávání tak, jak se měnilo složení uprchlíků.
Za tu dobu jsme také poskytli některým uchazečům o dlouhodobý pobyt bydlení. I do místní ZŠ už chodí děti, které se zde narodily.
Areál byl postupně opravován a přístavba hospodářské budovy stála daňové poplatníky několik desítek miliónů korun. Občané si zvykli? Jak kdo. Záleží na tom, jak daleko bydlí od zmíněného zařízení.
A nyní ta druhá odměna. Ta nás čeká, od 1.ledna 2006. Informovat o ní nás přišel na Zastupitelstvo obce 23.listopadu p.Košťál, zástupce řed. pro azylová zařízení ČR. Zdůvodnění: musela se vypracovat nová koncepce azylových zařízení v republice.
Proč?
- snižuje se počet žadatelů o azyl, musí se snížit kapacity pobytových středisek asi o polovinu, správa přijme nová zařízení, některá opraví a upraví jejich statut – tak znělo zadání od ministra vnitra. Koncepce se připravovala – nikdo z vedení obce o ní nevěděl. Důvod je jasný! Přece nám do toho nebude někdo mluvit.
Koncepce je na světě! A obec Zastávka vzhledem ke své poloze /blízko hranic/ má tu čest, že v ní bude zřízeno multifunkční zařízení k zajištění „jiných cizinců“. Pro ně bude v areálu uzavřena část, která se oplotí, zajistí se kamerovým systémem a bude zde hlídat /střídat se/ 60 příslušníků cizinecké policie. Jiní cizinci – to jsou ti, kteří překročí hranice pomoci převaděčů a budou zajištěni. Budou zde minimálně 180 dní, než se zjistí celá procedura týkající se jejich osoby a rozhodne se, co s nimi dál. Dostaneme dopis s vysvětlením přímo z ministerstva.
Připomínky ze strany zastupitelů: oplocený areál, cizinecká policie uvnitř obytné zóny, složení cizinců – pachatelé trestných činů, pokusy o útěk, nevyjasněné financování pobytu žadatelů nebo financování školní docházky dětí všech žadatelů o azyl. Byly i další.
Návrh ze strany předkladatele – máme prý vyvíjet vlastní návrhy legislativních změn, třeba pro změnu financování.
Tak to je pro hořký úsměv, pokud víme jak takové návrhy musí vypadat, co je k tomu všechno potřeba. Proč s touto slavnou koncepcí už nejsou legislativní změny spojeny, to nám nikdo nevysvětlil. Možná je to pro p.ministra a jeho úředníky moc práce. Konkrétní dotaz, který na jednání zazněl: Co mohou občané obce a zastupitelé obce konkrétního udělat, aby se toto rozhodnutí dalo změnit? Jakou mají možnost?
Odpověď – žádnou!
Závěr: jednání bylo velice emotivní, skončilo velice rozpačitě zejména pro předkladatele a úkoly z jednání – prostřednictvím medií informovat veřejnost o této skutečnosti, nesouhlas zastupitelstva s umístěním tohoto zařízení v obci, každý ze zastupitelů bude informovat svůj klub v Parlamentu ČR o této situaci. Já jsem tento úkol splnila.
Mgr. Jaroslava Baštařová,
členka Zastupitelstva obce Zastávka