členů zastupitelstva JMK zvolených za KSČM
k navrhované změně
PRÁVNÍ FORMY KRAJSKÝCH NEMOCNIC
Navrhovaná rychlá transformace krajských nemocnic z příspěvkových organizací na akciové společnosti jednoznačně vzbuzuje přesvědčení, že se jedná výhradně o politické rozhodnutí vládnoucích koalic na úrovni krajů v době, kdy není ukončen příslušný legislativní proces na úrovni zákonodárných orgánů ČR. A to i přesto, že kraj má být zatím jediným akcionářem. Za předpokladu, že novela zákona o příspěvkových organizacích bude tuto možnost vetovat, je z hlediska krajského vedení tento překotný postup pochopitelný. Vzhledem k tomu, že se z hlediska krajského zastupitelstva jedná o jedno z nejdůležitějších strategických rozhodnutí během celého volebního období, jsme přesvědčeni, že by celý proces změny právní normy měl být výsledkem co nejširšího konsensu správních orgánů, samosprávy, odborů a Lékařské komory.
V celém legislativně ekonomickém procesu transformace je celá řada neznámých a není žádný jednoznačný důkaz pro tvrzení, že nemocnice jako obchodní společnost znamená zlepšení zdravotní péče. Návrh změny právní formy se opírá především o hypotézu zlepšení hospodaření zdravotnických zařízení, což je v současné době nastavených paramentů vnějších limitů hospodaření velmi iluzorní, ne – li nesplnitelné.
Povinností obchodní společnosti je podle příslušných právních předpisů zřízení rezervního fondu. O zřízení dalších fondů společnosti / např.sociální, investiční / rozhoduje jediný akcionář / kraj /, resp.valná hromada. Podstatné je, že tyto fondy se tvoří z čistého zisku společnosti. Povinností obchodní společnosti je tedy tvořit zisk. Aby mohl být tento předpoklad naplněn, musí tedy dojít v současných podmínkách k výraznému snížení nákladů! Toho lze dosáhnout buďto snížením mezd, snížením počtu zaměstnanců nebo i omezením poskytovaných málo lukrativních, ale nezbytných služeb. Argument, že vše ošetří smlouvy společností se zdravotními pojišťovnami, je iluzorní.
Dalším problémem jsou státní dotace některým nemocnicím v minulých letech s blokačními ustanoveními, které jasně vymezují právní rámec jejich existence po dobu desíti let. Žádné stanovisko MZ, které by rušilo tato omezení, není známo. Otázka struktury zadlužení některých krajských nemocnic v rámci navrhovaného přechodu na obchodní společnost není rovněž otevřeně řešena.
Závěrem říkáme, že
v současné době není JMK ani síť jím spravovaných nemocnic na navrhovanou změnu v současných ekonomicko legislativních podmínkách připravena. Pokud bude tento záměr zastupitelstvem JMK 22.9.2005 schválen a od ledna 2006 budou obchodní společnosti zřízeny, nelze další vývoj v zabezpečení zdravotnických služeb pro obyvatelstvo s největší odpovědností odhadnout, zvláště pokud tento navržený systém nemá srovnatelnou obdobu v celé Evropě.
ODKAZY
